Leden 2012

Možná zimní spánek?

31. ledna 2012 v 22:35 | L. |  Něco ke mě =)



Vy nebo já nemusíme být příliš jasnovidní, abychom si všimli, že poslední článek jsem zveřejnila 2.října. Rozhodla jsem se Vám povědět, čím to je. A nebo je to možná jen zimní spánek?:)
Nevím, jestli se mi někdy podaří na sobě změnit pár věci.. a ta jedna právě ovlivňuje chod stránek:)

1, Neumím chodit na čas.. (ať se snažím jakkoliv, prostě mi to nikdy nevyjde..vždycky musím říct, že přijdu "okolo" dané hodiny:D)

2, Potřebuji prostor.. ( a to všude..ve hmotném životě i po vztahové stránce..i moji nejlepší přátelé si museli zvyknout, že čas od času přijde doba, kdy pomalu nevědí, že existuji..Jen pro mojí i jejich nevýhodu to občas berou tak, že nemám zájem..ale ono to tak vůbec není:) Jen se potřebuji nadechnout.)

3, Nedokáži dělat dlouhodobé projekty bez toho, anižbych měla pauzy "ticha".. ( Ať už je to snaha ve škole, nebo právě vedení blogu, života..)

Zkrátka nejsem maková, tvarohová, ale povidlová..


Tu jsem byla po hodně fyzicky náročném dni, tak jsem si už brzy odpoledne lehla do postele a nechala jsem se zahalit do rádoby vydatného spánku. Probudila jsem se za tmy. Ležela jsem.. určitě znáte ten zvláštní pocit, kdy se v momentě probudíte a nevíte, jestli jste ve snu nebo jste už vzhůru -> A pokud si ujasníte, že opravdu nespíte, tak takový zvláštní pocit nepřítomnosti. Cítila jsem se nějak podobně:) Kupodivu to byl příjemný pocit.. Ležela jsem na boku a zavolala si k sobě Laido..soustředila jsem se na přítomný okamžik, na TEĎ. A snažila jsem se vnímat každou maličkost.. Poslední dobou jsem si uvědomila, kolik věcí mi z přítomnosti uniká, když svojí soustřěděnost upínám neustále na věci budoucí.

Například jsem šla do školy..Laido mi vnukla, ať vnímám TEĎ, kam pospíchám? Soustředila jsem se totiž, kde najdu peněženku, až dojdu k autobusu, co bych dělala, kdyby mi ujel a samé nepodstatené myšlenky, které podle mě akorát zabýrají místo v hlavě :D.
Jako když kladivem uhodí, tak mi myšlenky utichly:). Tajil se mi dech, co všechno jsem cítila, slyšela, viděla.. Byl to osvobozující pocit.

Úplně jsem odkročila od toho hlavního, co jsem chtěla napsat :D!
Možná jsem chtěla vyprávět o hvězdě, která mi každou noc svítí do oken jako první a dává naději mému srdci. Nebo o tom, jak jsem šťastná, když slyším Laido a cítím Lásku..

Ale o čem bych skutečně chtěla vyprávět..je Zázrak. Ale o tom už příště, musím ráno vstát:)

I když nejsem blogově produktivní, jsem tu..a vždycky budu:P Brzy zase napíšu a dopíšu svou myšlenku:)

S touhou v srdci
a přáním těch nejkrásnějších okamžiků:)
Laigo