Nečekaně.

10. srpna 2011 v 16:02 | L. |  Jemnohmotní a já =)
Zase byl jeden z (ne)všeních dnů. Skoro každé ráno u mě vipadá stejně :) A to je rozhodně dobře.. protože mám ráda věci, které se opakují, zůstavají stejné. Né vždy.. ale u většiny ano. Mám ráda pocit jistoty.

Pocit jistoty.. v našem světě mi přijde jako iluze. Nic není jisté, nic není neproměnlivé.. Člověk si vytvořil práva, aby měl falešný pocit jistoty. Kradení, vraždy..každé právo se dá porušit. Potom to tedy není jistota.. Kdyby se lidé nebáli vést doopravdické vztahy, mezi všemi lidmi, které v celém svém životě potkají..tak by se domluvili - společně. Kdyby se nepomlouvalo, nelhalo.. ale vedly upřímné debaty. Nemohlo by se stát, že by nastal zmatek, protože lidé by si vzájemně nechtěli nějak ublížit. Ani jednomu přihoršit a druhému přilepšit.
Kdyby mému sousedovi vadilo, že mi štěká v noci pes, tak to toho psa odnaučím.. a on by pro změnu nechodil po mém trávníku, jen proto, že nemám plot. Věděl by, že to nemám ráda.
Myslím si, že kdyby lidé už dávno neztratili schopnost se mezi sebou domluvit, tak by se nám na světě žilo lépe.

Vstala jsem, nakoukla do kuchyně.. a moje procházka po zahradě mohla začít :). Obešla jsem každý strom a pohladila ho..a vduchu jsem žvatlala a žvatlala.. Utrhla si pár rajčat, jablíčko a jahody.. :)

V pokojíčku jsem si sedla a začala si povídat s Laido. Uvědomila jsem si, že ona je jediný můj pocit jistoty. Anděl, který na mě dohlíží.. Pak pro každého na celém světě je přichystaný pocit doopravdické jistoty :)



Najednou, ani nevím jak! Mě prostě vyrazilo dech, jak je nádherná.. Každý kousíček její "těla" je prozářený světlem. Má neuvěřitelně jemné a zakulacené rysy. Její obličejík..krásné velké oči. Vždycky, když se do nich podívám, tak jakobych nahlížela do míst, kde není nic z toho, co nás tady tak trápí..prostě jen hluboký pocit naplnění. Nosík jako malý grbolek :D. Plné šťavnaté rtíky..a to všecko je na kulaťoučkém obličejíku. Jen ta brada kazí tu dokonalou kuličku :).
Vlásky dlouhé k pasu, jemně zvlněné a blonďaté. Mírně "nažloutlé"..jako slunce, které září skrz mraky. Občas jí "plavou" jakoby jí do nich val mírný vánek.. Nu, a drobná postava, na které nechybí žádná křivka dokonalého těla.
Pokud stojím, tak je vysoká jako já. Asi kvůli mému pocitu..jsou mi nepříjemné věci, které jsou větší, jak já. Ale jakmile sedím, nebo ležím, tak je větší, o trochu :). Mění se tak, jak se měním já.

"Ach Laido..jsi tak krásná." zašeptala jsem..

"Nejsem o nic víc krásnější, než ty :)"

"To není pravda, vždyť se na sebe podívej!" nedala jsem sem.

"Kdybys byla méně krásná, budu i já.."

A jak je u mě normální, tak jsem jí skočila do řeči ".. ale já myslela.." a nějak mi došlo, že už nevím, co chci říct.

"Mluvím o kráse, na které skutečně záleží." Zamrkala na mě.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 unisex unisex | 12. srpna 2011 v 17:48 | Reagovat

Víš, čtu si článek a pokouším se toho anděla vybavit, ale mně to ne a nejde a přitom bych tak moc chtěla.

Na blogu jsou pořád nějaké problémy, jsem zvědavá, jestli se mi podaří komentář odeslat.

Přeju Ti krásný víkend, já budu mít návštěvu a až dcera odjede, zůstane mi na pár dnů vnouček. :o)))

2 unisex unisex | 18. srpna 2011 v 21:05 | Reagovat

Hezký večer, Laigo omlouvám se, že jsem na vzkaz od tebe přišla se zpožděním, nebyla jsem zvyklá nahlížet do knihy návštěv, protože mi tam nikdo jiný nepíše.
Doufám, že si v pohodě a užíváš si ty krásné letní dny.  ☼
Já osaměla, dnes večer si vnuka odvezli, ale jsem ráda i za těch pár dnů. :o))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama