Jsme milováni..

30. července 2011 v 22:27 | L. |  Jemnohmotní a já =)
Jako když mluvím do větru.. celý svět se na mě dívá.. stromy sklání své větvě ke mně blíž.. jejich lístky mi padají k nohám.. ozývají se hlasy světa.. zvířat, křik dětí, obavy dospělých.. a skrz všechny tyto okamžiky je jedno srdce, které z hloubi svých nejniternějších snů, pocitů,.. promlouvá k nebesům, aby povědělo, že se cítí samo..

.. aby povědělo, že by si přálo cítit obětí andělů, Ježíše, Boha.. lásky..

.. aby se ujistilo, že s jeho sny se zachází s důležitostí, i když jsou pro ostatní sebemenší, aby cítilo, že pro nebesa jsou skutečně jeho sny důležité..

..aby mělo naději, že jeho sny se stanou skutečností a každou myšlenkou na ně se tvoří a připravují, aby se mohly stát právě tomu srdci, do kterého patřejí..

..to srdce, které promlouvá k světu a představuje si bytosti z lásky, soucitu a pochopení si přeje vědět, že to, co dělalo do té chvíle, která je nyní, bylo vše správné nebo užitečné..skutečné..to nejlepší..


.. by si přálo tolika lidem říct, co cítí.. nebo jen jednomu? Přálo by se objevit tam, kde se cítilo štastné, plné naděje, snů, plné jistoty samo v sebe.. cítilo se být srdcem nejšťastnějšího člověka na světě.. přálo by se tam objevit, u něj.. a jen moct se dívat, sdílet lásku.. mít možnost jediného dotyku.. chtělo by probudit své sny... nebo aspoň cítit, co skutečně chce a co by bylo správné.. coby bylo nejlepší..


Toto srdce, které cítí tolik...
..patří jedné dívce, která sedí na houpačce. Houpačka je upevněna za silnou větev ořešáku a třešně. Sedí pod ochranářskou, mohutnou korunou dvouch velkých stromů. Připadá si, že jí právě tato listnatá obloha, která se jí rozprostírá nad hlavou chrání nejen před deštěm, který tam venku bičuje celý svět.. ale i před světeme samým. Cítí za sebou starostlivou přírodní bytůstku, která vyšla ze stromu (jako vždy)..aby se s ní pozdravila a zjistila, proč tam tak smutně sedí a hledí smutnýma očima na svět. Cítila jich víc.. zpočátku k nim promluvila, ale chvíli na to se dala do ticha a hleděla..

Myslela a snila o spoustě věcí..
..ale ať myslela na cokoliv, věděla, že ona a všichni lidé na světě jsou milováni více, než si dokáži představit. Nebeskou láskou nejsou odměňování za to, co udělali "správně" , ani o ní nepřijdou, pokud udělají něco "špatně". Všichni lidé na celém světě, by měli vědět, že jsou milováni právě proto, že jsou.. milováni za to, jací jsou. Jsme tu proto, abychom se učili.. nikdo nás neodsuzuje. Škoda jen, že se odsuzujeme samy navzájem.. škoda jen, že máme pocit, že se musíme za něco trestat.. škoda jen, že si neuvědomujeme jaký je to poklad být člověkem.. škoda jen, že si neuvědomujeme zázraky života, které jsou všude kolem nás.. škoda jen, že pouta jsme si dali samy sobě.. a každé dítě, které se narodí, tak to bude do světa, které je plné odsuzování a touze po nezávislosti..bude muset si silně stát za svou láskou a tím, čemu věří..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama