Velmi usměvavý článek :)..

17. října 2010 v 11:14 | L. |  Cesta životem =)
Tak jsem si pro Vás připravila velmi usměvavý článek, který mi přišel mailem. Mě tedy opravdu rozesmál :).. Tak snad Vám poslouží k radosti jako spoustě lidem a budete se aspoň na chvíli cítit v  moci smíchu a veselé nálady :).
Jednoho dne jsem potkala sladkého gentlemana a zamilovala se do něj. Když se
stalo zřejmým, že se vezmeme, učinila jsem nejvyšší oběť a
vzdala se svých oblíbených fazolí.

O několik měsíců později, o mých narozeninách, se mi cestou domů z práce
pokazilo auto. Protože jsme žili na venkově, zavolala jsem manželovi že
přijdu domů pozdě, protože musím jít pěšky. Cestou jsem míjela malou
restauraci a vůni pečených fazolí vycházející z jejich kuchyně jsem
nedokázala odolat.

Abych se dostala domů, musela jsem ujít několik mil a tak jsem si řekla, že
než přijdu domů všechny škodlivé následky těch fazolí vyprchají. Vešla jsem
do restaurace a než by řekl švec, spořádala jsem tři velké porce pečených
fazolí. Celou cestu domů jsem se pak snažila vypustit všechen plyn který
můj zažívací systém produkoval. Když jsem dorazila domů, manžel se zdál
velmi nadšený že mě vidí a s potěšením mi oznámil: Miláčku, pro dnešní
večeři pro tebe mám velké překvapení." Zavázal mi
pak oči a zavedl mě k mé židli u stolu. Sedla jsem si a právě v okamžiku kdy
chtěl rozvázat šátek na mých očích, zazvonil telefon. Musela jsem mu slíbit
že se šátku na očích nedotknu dokud se nevrátí a pak šel zvednout telefon.
Pečené fazole které jsem zkonzumovala na mě stále ještě měly vliv a tlak se
stával neúnosným. Můj muž byl ve druhé místnosti a já jsem využila
příležitosti, přesunula váhu na jednu půlku a upšoukla si. Bylo to nejen
hlasité, ale zapáchalo to jako vlečka hnoje, která přejela Skunka před
papírnou.

Vzala jsem ze svého klína ubrousek a mávala jím rázně ve vzduchu. Pak jsem
přesunula váhu na druhou půlku a vypustila tři další salvy. Zápach byl horší
než když se vaří zelí. Pečlivě jsem naslouchala vzdálené
konverzaci ve druhé místnosti a pokračovala v uvolňování tlaku ve svém
zažívacím systému po dalších několik minut. Požitek byl nepopsatelný. Když slova na
rozloučenou z vedlejší místnosti signalizovala konec mé svobody, ještě
párkrát jsem zamávala ve vzduchu ubrouskem, vrátila jej na klín a složila na
něj ruce. Cítila jsem se uvolněně a byla jsem se sebou velmi spokojená. Má
tvář musela být
alegorií na nevinnost, když se manžel vrátil a omlouval se, že telefonoval
tak dlouho. Zeptal se jestli jsem se dívala pod šátkem a já jsem jej ujistila že
ne. V tom okamžiku sundal z mých očí šátek a dvanáct hostů jednohlasně
proneslo: "Happy Birthday!" Omdlela jsem!!!!!!!!!!!!!!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Barbora Sejrková Barbora Sejrková | 17. října 2010 v 16:28 | Reagovat

:D:D  Tak nad tím se pořád ještě musím smát... :D Perfektní článek, ale chudák se musela hanbou propadnout... :)

2 Laigo Laigo | Web | 17. října 2010 v 22:41 | Reagovat

:D :D Ano, tak to cítím i já :D.. Taky jsem se smála :). A nadšeně jsem ho dneska povídala dál :)..

3 uni-sex uni-sex | Web | 7. listopadu 2010 v 8:47 | Reagovat

Ahoj Laigo, zanechávám pozdrav a doufám, že se máš dobře. :o))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama