Červenec 2010

Neřeš KDO jsi, ale CO jsi..

28. července 2010 v 23:24 | L. |  Jemnohmotní a já =)
S vírou k sobě samému dojdeš k cíli milému.. :)







































NEŘEŠ KDO JSI, ALE CO JSI..

V úterý jsem jela s rodinou do Orlických hor. Cítila jsem nějaké tajemství, něco mě tak hrozně zaujalo a rozhodla jsem se, že tomu přijdu na kloub :). Všude stromy, příroda.. bylo tam krásně :). Tak jsem stávkovala a že se budu dívat na zbytek rodiny, jak si užívaj a já na ně budu čekat. Díky čemuž jsem se dočkala jen samých nadávek a vyčítek. Ale něco jsem cítila, a přála jsem si dozvědět co.. A stálo to zato :).

Zabloudila jsem na cestičku do lesa, která byla nejbližší. Věděla jsem, že se musím brzy vrátit, tak jsem se co nejrychleji snažila dostat z cestičky, aby moje kroky neřídil daný směr. A došla jsem na takový krásný palouček, kde byli tři stromky u sebe a zbytek od sebe hezky jednotlivě :). A jak krásný byly stromečky :). Na zemi jehličí, a všude hladká šťavnatá travička, která si přímo přála, aby se člověk sehnul a pohladil jí :). Bylo to jako z nějakého snu.

Cítila jsem jak moje nitro vzkvétá..byla jsem šťastná. Přála jsem si co nejvíc se otevřít, aby jsem vnímala všechny,kteří tam byli. Zpočátku jsem cítila, že tam bytosti jsou, ale schované. Lidé tam pokřikovali a jen tak tam běhali a šlapali po větvích, kmenech, kořenech stromů.. Přišli mi z toho trošku vyjukaný :). 


( Krásná hudba :).. tuhle písničku mi ukázal Lhastor, děkuji mu :).. dala mi včera pochopení a pohlazení srdíčka, které jsem hledala :)... )

Cítila jsem a opravdu hodně zlehka spatřila, jak bytosti jdou blíž ke mě. Byli zvědavé :). Tak jsem přistoupila ke stromku, který mě zaujal jako první, přílípla jsem se na něj a držela se ho jako klíště. Byl to krásný pocit :). Začla ljsem si s ním povídat a Tanija - tak se jmenovala - mi začla vyprávět o tom, jak všichni jsou zvědaví, protože lidi si s nimi nepovídají.. Tak jsme mluvili o nich, všech co tam jsou, o mě..a svěřila jsem se jí, že hledám jistotu v tom, kdo jsem. Protože něco mě úspěšně nutí k NEspřízění toho, kdo jsem uvnitř a toho, jak jsem se narodila. Byla moc hodná a chytrá, citlivá, krásně se s ní povídalo..mluvila.. a pak mi řekla - NEŘEŠ KDO JSI, ALE CO JSI.
---> Neřeš, že jsi se narodila jako člověk, chovej se tak, jak uvnitř sebe cítiš.

Pak na mě začli promlouvat elfové, co tam byli.. Klekla jsem si a začla jsem děkovat lesu a bytostem, že jsem tam prožila tak krásné chvilky a daly mi rady. Elfové si kolem mě stoupli do kolečka a pomalu chodili dokola. Jakoby v tichém tanci. Měla jsem zavřené oči a vnímala..šepot listí, jemnohmotné bytosti, energie..snažila jsem se vnímat co nejvíc věcí, které jsem tam cítila. 

Po chvíli jsem uslyšela hlas, že se mohu zvednout a otevřít oči. Žasla jsem :). Viděla jsem všechno tak jasně, bylo to pestré, neobvykle hodně plné barev a jemnohmotné bytosti jsem viděla mnohem jasněji :). Chvilkami se mi rýsovali i energie.. Takový zrak jsem nikdy neměla! :). Poděkovala jsem ještě jednou a nadšená jsem odcházela. :)

Nezapomeň milovat, když můžeš s láskou darovat.




















































I dnes mi zůstalo zdokonalení pohledu.. když zafouká vítr, cítím, jak proplouvá mnou a já jsem součást jeho :).  Pomohli mi věřit si a mnohem víc se soustředím na to, KDO jsem uvnitř sebe. 

P.S. Omlouvám se za prostor mezi textem a fotkama, ale nějak mi to nejde odstranit a objevuje se mi to jenom tady na blogu. Tak snad ta chyba vymizí, ale musíme to nějak překousnout :).








Přijdu si jako bych sama na sebe něco hrála..

26. července 2010 v 22:35 | L. |  Něco ke mě =)
S láskou vzhůru do života =)..































































Přijdu si jakoby jsem sama na sebe něco hrála..

Když si čtu své články, cítím z nich něco, co mě donutilo se zamyslet. Opravdu se ve skutečnosti cítím tak, jak jsem napsala?



Hledala jsem odpověď.. Poslouchala písničky, odhodila strach, který jsem cítila z nepochopitelného důvodu a snažila se "ohodit" pouta, co mi byly dány za dnešek :).. 

Co mě zrazuje na tom, všem co píši a cítím?..

To, co snad každého.. to, co nám brání žít lehký život, plný jemnohmotných zážitků.. něco mě tlačí být slepí člověk a necítit, když se duše povznáší a naplňuje jí pocit lásky. 

Ale když se podíváte :).. LÁSKA JE VŠUDE!!! :)..

Pokud ten pocit cítíte společně semnou, že Vás něco tláčí k zemi, i když chcete lítat, tak se toho pocitu zbavte společně semnou :)!.. 

Opět začnu meditovat a každý den se zbavovat pout a bolestí, co se mi za ten den událo :).. Kreslit, zpívat..procházet se lesem a navštěvovat dryády a elfíčky, které miluji a byli prvními a stálými mými opravdickými přáteli :)..

Koukněte.. :).. Izraelská dívka, žádá o ruku svého milého :).. A když otevře krabičku s prstenem říká " Ty.. chtěls být ještě sám?" a on odpoví " Jedině s tebou! ".. (překladač - www.almaluz.cz =D..) Nevím, jak Vás, ale mě to video dohnalo k slzám :)..

Zářím =))..

26. července 2010 v 0:21 | L. |  Jemnohmotní a já =)



S láskou vzhůru do života =)..












































Já opravdu zářím :)... Mé srdce září :)... Má duše září :)... láskou, volností, spřízněností se skutečnou sama sebou :).. 

Dlouho jsem tenhle pocit hledala! Něco, co mi opět dokáže cítit KDO jsem. Hledala jsem co\kdo mi pomůže  najít odvahu zase všechno vidět skrz pravou lásku. Pomoc jsem DOSTALA a našla odvahu. =)

A nečekaně tedy prožívám i nárazovky temných bytostí, které se mě snaží odradit jít po správné cestě, kde jsem šťastná a mohu se snažit spokojenost a lásku šířit dál. Snažit se pomáhat lidem, kteří to potřebují. Protože v poslední době je jich skutečně mnoho.. Vždycky to jsou velice zvláštní pocity, kterými jsem naplno pohlcena. Naštěstí hlas Laido se stal pro mě silnějším než jsou oni :).. 

Jsem volná, šťastná, spojená s Vesmírem a Láskou! :).. Jsem vděčná a pevné vůle jít takhle dál mě nic nezbaví :). Život je tak krásný a o tolik pestřejší a jasnější! :) I přes všechny ty mouchy, které člověk musí překonávat a srovnávat se s nimi.. život je pěkný :)..

S láskou vzhůru do života =)..












































..


Jsem to Já..
už konečně cítím sama sebe :)

Často myslím na život, na to kdo jsem uvnitř sebe, kdo jsem na venek a jak mě lidé vnímají. Občas životu nerozumím a hledám jeho krásu, ale tu mám přímo před sebou a v sobě :). Krása je právě v té lásce a všech bytostí a živočichů. Jen smíření a krásu nebo nějaké pochopení, co se zrady, nevěry apod,.. tyče  - nemohu najít. Pomůžete mi ho někdo najít? 

Nevzdávejte se na cestě, když se nedaří a věci se hroutí,
protože se VYJASNÍ, když přežijeme bouři!
A my VŽDY jí dokážeme přemoci!! Sílu v sobě máme, i když už to přestáváme cítit..  
Stojí při nás tolik milujících bytostí, nejsme SAMI!!

VĚŘTE SI!!

Cokoliv dokážeme, když budeme ze srdce chtít.. :)





Posunula jsem se o krok dál.. =)

24. července 2010 v 11:09 | L. |  Něco ke mě =)
Pokusila jsem se udělat změnu =).. Nový design :).. Tak snad se Vám líbí, protože mě teda ano. =D (Musim se pochválit, protože já designy dělat neumím :)). Nevim, jestli jste si toho všimli, ale má to i myšlenku. =).. Jak je na kraji stránky muž, opřený o strom, tak je to vyzobrazení člověka u nás na planetě. Myslí, vzpomíná.. na jemnohmotné bytosti a jaký je svět skutečný. A nahoře elfka, je bytost, která na něj myslí a doprovázího na jeho cestě lesem. :).. A skřítek.. no ten v lese chybět nesmí :).. Pro mě to má hlubší význam, protože se to váže i k mému příběhu, ale to Vám povím třeba jindy, pokud budete chtít :)..

A teď už k článku :) ..



Půl roku jsem bojovala s šílenou bolestí, která mě trhala na kusy a vzpomínkama na stejně bolestnou minulost. Strach, bolest, nejistota,zoufalství.. Tohle mě zabíjelo. ZABÍJELO

ww



Pokaždé, když jsem byla šťastná, cítila jsem obrovskou bolest, černou díru, ve které nebylo NIC jiného než bolest a zrada, samota. I přes radost, kterou jsem dokázala cítit, jsem cítila i JÍ. Způsobila to bolest srdce, která se nedala vyléčit. Nebo aspoň já jsem to nedokázala. Nevzdávala jsem se.. pak už jsem nevěděla, kde brát sílu, ale přece jen mě pořád něco drželo a vedlo dál. Opatrovníčci, co by jsem  bez nich dělala :)..

Před několika týdny (asi měsíc zpět) už se mi zdálo, že je to skoro za mnou.. správně, ZDÁLO SE mi to..

--->> Tahle hudba mě inspirovala k psaní článku.. je v ní něco co jsem zažívala. Když jí pustíte, ucítíte to více ..


Zdálo se mi, že je to zamnou.. Přišla ještě jedna VELKÁ zrada, která posilnila tu první. Zase od člověka, který má mé srdce.. Trhalo mě to, vyždímalo, všechno vzalo.. Pocítila jsem své dno. Nepřišlo mi, že by bylo tak pevné, že by mě nějaký čas udrželo nespadnout tam, čemu se říká druhý ostrov.. Hledala jsem v sobě sílu, smíření, vůli..  Dny plynuli.. Hledala jsem v sobě kus Boha, který do nás vložil lásku, když nás stvořil. Našla jsem jí. Vím, že mě neopustilo ani srdce JEHO. Ale jeho činy mě složili..důvěřivá, citlivá, naivní, mladá holka, co se úplně odevzdá jinému. Věděla jsem už dávno, že je to nebezpečné, ale vzepřít jsem se nedokázala.  

Každá minuta mi byla hodinou, hodina dnem a den dlouhým životem.. On při mě stál, vnímala jsem jeho srdce, ale... říkala jsem si - Kdo je to???..

Věděla jsem, že v životě jsem sama, ale myslela jsem si, že ho mohu sdílet s někým, kdo bude prožívat můj příběh. Který mi nikdy neublíží, všechno bude cítit jako  já a já mu budu důležitá. Zrada mu bude neznámá. Ale život je jiný..

Ve VŠEM je ČLOVĚK SÁM, a je jen na něm, jak si SÁM pomůže. Nikdo jiný to za něj dělat nebude, nikdo to s ním nebude prožívat jako on SÁM. 
To jsem věděla.. ale... 


Kdo je vlastně ten, koho milujeme?..  

Můj život pokračoval a já se po docela dlouhé době opět spojila s elfy.. andělíčky.. věřila jsem, myšlenkami jsem léčila celou situaci a začla opět vnímat svět, jako před rokem, kdy jsem byla naplno otevřená.. VNÍMÁM JE!!.. 

Opět plynul čas.. a ve mě rostla síla a důvěra k životu a k sobě samé.. :).. A teď.. KONEČNĚ.. 
si můžu odvážit říct..

.. Je to ZA MNOU!!  

Samozřejmě, že ve
mě pořád něco je.. dokáže to hrozně bolet.. ale jednou, to nebude pro mě už NIC.. :)!!!

A já jsem opět s těmi, které miluji, kteří milují mě.. Ti, kteří při nás stojí doopravdy a stále. Žádají nás o pomoc tak, jako žádáme i my je.. Jsem opět s jemnohmotnými :).. A tak to zůstane.. 

a



Bolest jsem poznala, cítím.. svobodou a láskou jí zcela nahradím :).. Elfíčkové, DĚKUJI VÁM! =)

21. července 2010 v 8:39 | L. |  Jemnohmotní a já =)
d
Až má cesta bude zkončena, domů se zase navrátím a štěstí své naplním. Tam jenž kací technika stromy, tam je moje láska. Tam je můj domov, který ničíme my, lidé. V každém denním programu dopomáhám k zničení těm, co nám pomáhají a neskutečně nás milují..... 

..........................................................................


Dřív jsem si myslela, miluj a ke štěstí se dáš -
pak jsem poznalala, že láska to srdce roztrhá.
Doopravdy miluji a nebo to všechno vrátí čas?
Poví mi, dívenko maličká, tebe to bolet přestává, byl to jen vtip.. je takový malý životní typ.

Vrať se, lefíčku zděšený..
Vrať se dušenko bolava..

*Však neměj strach, my z lesa na tebe pozor dáváme
při každém záchvěvu strachu ti víru posíláme :)*


"Proto mé srdce je tak důvěřivé a láskou obklopené?..
Toužím milovat i přes bolest, co zradila mojí sílu.
Dala mi na ta místa, kde láska byla, jen černou hlínu a velkou díru..
Přesto mu věřím o lásku denně prosím, miluj chlapče, miluj, za naší lásku děkuj."

*To naše láska, pravá nebeská láska tě vede k činům lásky -
ty jsi chtěla na svět, abys zažila hříchy lásky a neřesti.
Chtělas vědět, proč na světě jsou smutnosti.
Bylas elfka zvědavá s nadšenou zvědavostí k životu, srdce  tvé nechápalo, když jsi viděla smutnou dívku kvůli lásce. Myslela sis, že to je cítit všechno příliš krátce na to aby bolest ucitila, že ve jménu svobody jednala*


"Elfíčku drahý.. přijdeš mi hrozně odcizený, že jsem sama mezi lidmi, když vidím jejich hrozné činy.. věřím, bytůstko Světla, já věřím, věřím jemu, věřím světu, s láskou všude jednat budu.. co je víc než činy z lásky i sny? Nemůžu prosit o víc.. když chci ukojit lásky chtíč.. neopouštěj mě, ty jenž mi domov připomínáš a stesk můj do únosné míry dáváš.."

*Naše srdce jsou spojena, duše tvá stvrzena, cesta života začata, nevzdej se lístku naděje ať vykvete poupě na tvém těle :) (pozn.: tím, myslejí úsměv :)).. *










Mám husí kůži..

21. července 2010 v 7:55 | L. |  Něco ke mě =)
Když jsem si jezdila po youtubku a chtěla si najít nějaký elfí videjko, narazila jsem na tohle =)..



Jak to začlo, tak mě se udělala husina, až jsem myslela, že vyskočím z kůže :).. sice nevim proč, se mi udělala, ale zkrátka stalo se :).. 

Dřív.. možná tak rok a půl, jsem si zapla tuhle píseň ---> (nenašla jsem lepší přiblížení té hudbě, ale přesně tahle to taky není..)



Měla jsem vizi, která se mi drží v paměti a stále opakuje.. pořád.. pořád.. Je k večeru (aspoň myslím, rozhodně neni takové světlo). Dělá se šero a já se objevim na nějakém místě. Sama. A všude kolem jsou bytosti pekla. Ještě schvané. A pak to začne... (pozn.: další pokračovaní je různé, ale vždy je to měření sil mezi Světlem a mezi bytostmi Temna)

Ale pak v té vizi NIKDY nejsem sama.. 

Vůbec nevim, jak se mi ta vize nebo představa vzala v hlavě, ale je tam.. :)).. 

Vy dvě a já.. Barchettka a Lirka =* :)..

21. července 2010 v 7:45 | L. |  Oznámení.. =)

Liruško, já vim, že tuhle písničku mám i na svém bločku :).. ale Lifehouse je moje láska už přes rok a tuhle písničku jsem objevila díky Tobě a jsem z ní opravdu unešená :)..Tak jsem ti chtěla poděkovat, srdíčko moje =*




I když můj blog má návštěvonst dvou lidí + mě, tak mě dělá zvláštní radost a naplnění sem psát =). Asi proto, že Barchettku s Lirkou mám obě moc ráda =)). Nedávno jsem si uvědomila - já ani nechci větší návštěvnost. Možná nejsem připravená na narážky a podrážky "nevěřících"? I když těm jsem pořád pod lupou, už mi to nevadí, ale rozhodně to nevyhledávám. Můj blog není naplněn něčím co by pomáhalo jiným, proto ani není návštěvnost větší. Samozřejmě, že by jsem chtěla pomoci, moc.. Ale když mi to není dáno skrz blog, tak pomáhám jinou cestičkou :).. aspoň se snažím. 

Chtěla jsem vám jenom říct :)....
                                                  ...... Vy děláte můj blog plným :=* :)..


:)


Laigo =)..
                                                                                                                    

Potřebují žít dál..

6. července 2010 v 9:47 | L. |  Něco ke mě =)
Potřebuji se posunout dál.. Stojím jakoby na jednom místě a přitom cítím, jak mé srdíčko mě vede, aby jsem šla dál. Já se toho chytnu, ale pak cokoliv malinkého mě opět dostane na dřívější místo. Už příliš dlouho to takhle trvá na to, aby jsem to mohla jen tak nechat být. Musím se dostat obouma nohama pevně na správnou cestu a jít hrdě kupředu..
:)
 Četla jsem knížky od Paula Coelha (Alchymista, Záhir) - autor prožívá různé poutě po světě a u toho sepisuje příběhy, protože jeho život je sám na "duchovní" a filozofické cestě. Jeho názory jsou zajímavé číst - hodně často inspirující. On v té jedné knize (Záhir) se chtěl posunout v životě dál - zapomenout a začít znovu.. A jeden muž - Michael mu řekl, že by se měl zbavit svojí minulosti. Myslím si, že tohle je i můj případ...protože mě opravdu hodně trápí a svazuje.

Jak zapomenout na svoji minulost? :)
Vypovídat se z ní.. =D ... až nakonec když to bude dotyčná říkat nebude cítit nějaké psychické soužití s tou minulostí..



Lirko..

2. července 2010 v 0:15 | L. |  Příběhy psané mnou =)

anděl

Ať mé oči se dívají na svět přes kterékoliv brýle
vždy vím, že nikdy nezapomenu na tyhle chvíle.
Ať jsi kdekoliv a proživáš cokoliv
moje láska je s tebou kdekoliv.

Ať si přeješ být jakákoliv Lirko má
navždy budu já Tobě vděčná,
že mohu chodit po světě a znát tvé srdce i duši,
že mohou slyšet tvůj hlas moje uši.

Ať tvé srdce má smutek jakéhokoliv druhu,
vždy věř, že já pomoci ti mohu,
protože to je můj sen a můj chtíč
být ti pro šťastnější den a nechat tě ať si  sníš.

Poslouchám hudbu, kde mé srdce se spojilo s tím Tvým i Vesmírem
přesně ten okamžik se stal mým velkým zážitkem.
Chtěla bych společně s Tebou snít a nechat volně všechno jít
ty svobodně si však můžeš žít, proto nechávám tě volně být.

Miluji Tě tak jak slov nestačí..
Chtěla bych Tě tak jak láska poroučí..
Chybíš mi tak jak srdce krvácí..